čtvrtek 31. května 2018

RECENZE: Neal Shusterman - Smrtka

Název: Smrtka
Název v originále: Scythe
Autor: Neal Shusterman
Série: Arc of Scythe (Smrtka, 1. díl)
Nakladatelství: Yoli (Euromedia)
Rok vydání: 2018
Počet stran: 382

Pokud jste četl můj článek o Světě knihy, asi jste zaregistrovali, že jsem si tuto knihu pořídila právě tam. A přiznám se, že to bylo dost neplánované. Young adult není úplně můj šálek kávy, ani dystopie u mne nenajdete moc často. O to víc, když je autorem knihy Neal Shusterman, jehož bestseller Bez šance jsem ani nedočetla, protože mne to celkem nudilo. Ale protože ráda dávám spisovatelům druhou šanci, podlehla jsem a knihu Smrtka si koupila. A vůbec jsem neprohloupila.

Daleká budoucnost na Zemi. Neexistují nemoci, a když náhodou či úmyslně zemřete, jdete na oživení. Když zestárnete, můžete se nechat omladit. Možná se to zdá jako lákavá budoucnost, ale následkem toho je, že planeta Země je zcela přelidněná. Z toho důvodu byl vytvořen cech smrtek, které jediné na celé planetě mají povolení nadobro usmrtit člověka a které tak pomocí kvót, kolik lidí musí pokosit, regulují výši zemské populace.

Citra a Rowan jsou vybráni, aby se stali učedníky ctihodného smrtky Faradaye. Ten je učí všemu, co smrtka musí znát. Kdo z nich uspěje v sérii zkoušek, stane se smrtkou a ten druhý se bude muset s hanbou vrátit ke svému původnímu životu. Když ale smrtka Faraday za záhadných okolností zemře, nastávají Citře a Rowanovi neklidné časy. Byla Faradayova smrt opravdu sebevraždou? Situace navíc staví Citru a Rowana proti sobě. Kdo však „v zákulisí“ tajně tahá za nitky a proč?




Hned na začátku musím říct, že tahle kniha byla pro mne jedním velkým překvapením. Jak jsem psala již výše, Shustermanovu knihu Bez šance jsem bohužel nedočetla, ale jsem neskutečně ráda, že jsem se nenechala odradit a dala šanci ještě Smrtce, protože tohle mi skoro vyrazilo dech. Píšu skoro, ale k tomu se ještě dostaneme.

Tak zaprvé nápad. S něčím podobným jsme se potkali již v knize Bez šancelidstvo přesáhlo hranici obyvatelnosti planety kvůli přelidněnosti a musí se to řešit. Způsob, jakým to Shusterman řeší ve Smrtce, mne dost zaujal a připadalo mi, že to má autor lépe uchopené a propracované. Víc jsem mu to věřila, víc mne zajímala celá ta problematika a celý ten systém cechu smrtek. Ten koncept a jeho způsob znázornění se mi zdál naprosto věrohodný a moc dobře pojatý.

Autor s tím zároveň řeší i nedotknutelnost celého cechu smrtek, které stojí nad všemi zákony a nad všemi lidmi. Nejvíc na tom oceňuju to, že se autor snažil ukázat jak zápory, tak klady – že i v budoucnosti je nutné na věci nazírat tak, že nic není jen černé nebo bílé a vše má svá pro a proti. A že to platí i pro smrt. Stejně tak mne zaujalo, že autor do cechu smrtek zakomponoval jednak jakousi hierarchii a jednak to, že i v takové skupině, jakou jsou smrtky, najdeme jak konzervativní členy, tak novátory, co jdou proti proudu a proti staromilcům. A že se v této oblasti nic nemění ani v budoucnosti, protože tohle dělení jakýchkoliv organizací či skupin najdeme běžně i v dnešní době.

Co se týká děje, začátek a některé pasáže v knize jsou možná trochu pomalejší. Zvlášť některé úryvky z deníků podle mého trochu zbržďovaly či zpomalovaly plynulost děje, což byl za mne jeden z důvodů, proč jsem nemohla hodnotit plným počtem procent. Stejně tak mi byly proti srsti některé postavy; třeba smrtka Goddard – u toho to bylo asi cílem, aby ho čtenář neměl rád, ale způsob jeho chování, jeho všudypřítomná okázalost a pochlebování mne teda dost iritovaly.

Ale jinak měla kniha celkem slušný spád a bylo to rozhodně čtivě napsané. Nápad samotný mne fascinoval a já knihu četla, kde jsem mohla. Hodně mne bavila postava Citry, smrtky Faradaye a smrtky Curieové. Jejich vykreslení bylo precizní a já se k nim dokázala připoutat pro jejich způsob chování a přemýšlení.

Proto tak doufám, že se u nás tato série v budoucnu vydá celá a že to nebude stagnovat jako u série Bez šance, kde to nevypadá s dalšími díly úplně růžově.

Knize Smrtka každopádně dávám 80 % a doporučuju – především mladším čtenářům, kterým je toto dílo určeno.

Žádné komentáře:

Okomentovat