RECENZE: Charlotte Link - Zapomenuté dítě

Název: Zapomenuté dítě

Název v originále: Das andere Kind

Autor: Charlotte Link

Série: -

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání: 2013

Počet stran: 373

O autorce Charlotte Link jsem se dozvěděla zcela náhodou v jednom z knižních videí na YouTube a její knihy mne zaujaly takřka hned – díky svým anotacím. A přesto mi to trvalo pár let, než jsem po jedné z nich konečně sáhla a přečetla si ji. Nicméně dnes přináším recenzi, a to na Zapomenuté dítě.

Když v rozmezí několika měsíců dojde na anglickém venkově k vraždě dvou žen, má kvůli tomu vyšetřovatelka Almondová práce až nad hlavu. Vyšetřování ji postupně zavede do historie o 30 let dříve, kdy došlo k šokujícímu odhalení zapomenutého dítěte. Jak s tím vším souvisí příběh malého chlapce z druhé světové války?

Jak už jsem naznačila výše, Zapomenuté dítě je čtenářsky mým prvním setkáním s touto autorkou. A bylo to setkání úžasné, protože tuto knihu jsem si nesmírně užila!

První, co bych tu ráda zmínila, je naprosto skvělá tajemná atmosféra, která tu vlastně panuje už od samého začátku. Od prvních kapitol je čtenáři mezi řádky jasné, že za všemi událostmi se skrývá nějaké dávné tajemství, které nyní postupně vyplouvá na povrch a které určité aktéry nutí k jistým rozhodnutím. A vy jen se zatajeným dechem až do samého konce napjatě trnete, jak to teda celé dopadne a kdo za vším stojí.

V knize se promítají dvě důležité dějové linie, které spolu souvisí. V současnosti sledujeme vyšetřování policistky Almondové, která má na starosti objasnit vraždu mladé studentky Amy a vraždu starší ženy Fiony. Zároveň v této hlavní dějové linii sledujeme osudy lidí, kteří byli nějakým způsobem s Fionou spjati – jejich životy a co se děje poté, co Fiona zemřela. V druhé dějové linii, která je zastoupena daleko méně, ale je přitom velmi důležitá, se vracíme do doby 2. světové války, kdy pozorujeme osudy mladičké Fiony, která z důvodu náletů musela opustit Londýn a vydat se na venkov. A už od samého začátku je čtenářům jasné, že tyto linie musí přece být nějaké spjaté.

S radostí konstatuji, že autorka umí skvěle dávkovat napětí. Mezi řádky tušíte nějaké temné tajemství, nicméně děj se průběžně mění, respektive se vyvíjí a vše se příjemně zamotává a proplétá a všechny důležité informace se dozvídáme postupně. Čtenář má tak nutkání číst dál a dál, aby konečně zjistil, o co se jedná - co je tím tajemstvím a kdo je zodpovědný za obě vraždy a proč. Během čtení pak čtenáře samozřejmě napadají různé teorie, co a jak se stalo. Podezřelých je hodně, motivů je zde také požehnaně.

Charlotte Linková ten děj vykonstruovala tak bezvadně, že z toho má čtenář skoro zamotanou hlavu. Mně tento způsob vyprávění zcela vyhovoval a díky tomu jsem si knihu užila o dost víc. Samozřejmě jsem také chtěla vědět, jestli jsem v něčem měla pravdu, nebo jestli se autorce mne podařilo naprosto převést. Výsledek byl úplně jiný, autorka mne převezla na celé čáře. Ten konec a celkové rozuzlení bylo pro mne velmi překvapivé. A to na knihách s thrillerovými motivy mám moc ráda.

Tím se dostávám k žánrovému zařazení Zapomenutého dítěte. Po pravdě řečeno se jedná o jakousi směsku několika žánrů, a tak si podle mne velká skupina čtenářů přijde na své. Kombinuje se zde žánr detektivky, thrilleru, psychologického dramatu a válečného románu. Autorce se to podle mého podařilo zkombinovat velmi dobře. Příběh působí celistvě a příběh samotný má hlavu a patu i přes to rozmanité žánrové rozpětí.

Setkáváme se zde též s řadou zajímavých, rozmanitých postav. Co mne zde zaujalo, byl fakt, že o žádné z nich nelze 100% říct, že je jen kladná nebo jen záporná – každý má svou povahu, všichni mají své dobré i špatné vlastnosti. A to mi přišlo naprosto skvělé. Hodně zvláštně na mne působila postava policistky Almondové, z níž jsem byla během čtení dost na rozpacích. Na to, že to má být zkušená a talentovaná vyšetřovatelka, se mi zdála jako neuvěřitelně velký nervák. Nepřipadala mi úplně tak schopná, sama sebe i dost podceňovala a mluvila o sobě ne zrovna lichotivě.

Jediným negativem této knihy tak pro mne zůstává to, že jedna konkrétní dějová linie tu pro mne zůstala tak trochu neuzavřená a já bych ráda věděla, co a jak se v tomto případě dělo. No nic, co se dá dělat.

Jinak jsem z této knihy naprosto nadšená. Hodnotím na 95 %, 5 hvězd z 5 a určitě mohu doporučit.