RECENZE: Pavel Hrdlička - Pouť oběšenců

Název: Pouť oběšenců

Název v originále: Pouť oběšenců

Autor: Pavel Hrdlička

Série: Podrychtář Václav od Černého koně

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2018

Počet stran: 270

Na tuto knihu jsem se těšila několik dlouhých měsíců a ve chvíli, kdy se mi dostala do rukou, jsem ji samozřejmě musela začít číst. Série o Václavovi od Černého koně je již dlouhou dobu mojí srdeční záležitostí, a tak ani poslední díl nemohl v mé knihovně chybět. A nemohla chybět ani recenze. Přeji příjemné čtení.



V závěrečném díle této volné historické série se vydáváme do roku 1405. Mezi Pražany se rozmáhá strach a rozhořčení, když kdosi začne přenášet mrtvoly oběšenců z Šibeničního vrchu a nechává je na zápražích měšťanských domů. Kdo za tím stojí? To se snaží vypátrat právě náš starý známý podrychtář Václav. Krom toho je pověřen tím, aby se pokusil vypátrat, jak se to má se záhadně objevenou kvitancí, kterou za nejasných okolností našel písař Mikuláš v knize, jež málem shořela při požáru radnice. Není to podvrh? A komu by stálo za to ji podvrhnout a riskovat vlastní život?

V knize Pouť oběšenců se Pavel Hrdlička po předchozím díle dějově opět vrací do Prahy. Nechává zde podrychtáře Václava znovu řešit hned několik rozličných případů, jak se kdysi patřilo právě na hodnost podrychtáře. Václav se tak vydává po stopách, z nichž některé ho dovádí až k nejbližším osobám patřícím do okruhu kolem krále Václava IV. Na podrychtáři tak je, aby nic neuspěchal, ale zároveň aby zůstal věren své přísaze, bojovat proti bezpráví. A přesně na to je pak kladen značný důraz.

Za to Pavlu Hrdličkovi musím poděkovat, že ponechal svého podrychtáře Václava takového, jakého nám ho představil v první knize série. Cílevědomého, pracovitého a hlavně se smyslem pro spravedlnost a čest. Zároveň ho zobrazil lidského a férového, tak trochu ironického - až cynického. Jde o charakterního muže, který má své zásady, a Pavel Hrdlička z něj vytvořil komplexní, silnou a nezapomenutelnou postavu, která se ve stejném duchu nesla všemi díly série. Podrychtář tak zaujal jedno z pomyslných míst na mém žebříčku nejoblíbenějších literárních postav a věřím, že na tomto mém soukromém žebříčku zůstane ještě dlouho. Možná o to víc mne mrzí, že série již nebude pokračovat a my se tak již s postavou podrychtáře Václava nebudeme potkávat.

Nyní však zpět ke knize. Kromě podrychtáře se zde setkáváme s řádkou dalších postav, které známe již z dřívějších dílů. Nových postav sice přibylo, ale ne nijak výrazně – čtenář se tak zbytečně neztrácí v závalu neznámých charakterů. U staronových postav pak autor dotáhl jejich vykreslení a progres do samotného konce a završil tak jejich plastické zobrazení k obrazu svému. To se mu také velmi povedlo a za to ho také chválím.

Dějově pak nám je představen mistrně sepsaný příběh, kdy autor rozvrhl několik linií, které jsou postupně vysvětlovány a uváděny na správnou míru. Hrdlička opět využil svého vypravěčského umu a svého laskavého humoru a vytvořil tím tak odpočinkovou historickou detektivku ze středověké Prahy, při jejímž čtení strávíme několik velmi příjemných hodin a od níž odcházíme s úsměvem na tváři. Kniha má spád, je napsaná velmi čtivě, srozumitelně a středověká Praha je tu opětovně zobrazena velmi přesvědčivě, aniž by zde byl popis míst přemrštěný a upřednostňován na úkor děje. Naopak je zde prostředí města vylíčeno v decentním množství, aby právě dalo celému příběhu a všem postavám nad míru vyniknout.

Celkově pak knihu považuji za důstojný závěr celé této série. Ta se v mém případě zařadila mezi nejoblíbenější série vůbec a budu se k ní rozhodně ještě několikrát vracet. Pouti oběšenců dávám jednoznačně 100 % a rozhodně celou sérii moc doporučuji.