RECENZE: Sylvain Neuvel - Spící obři

Název: Spící obři
Název v originále: Sleeping Giants
Autor: Sylvain Neuvel
Série: Acta Themis
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2017
Počet stran: 345


Když bylo malé Rose jedenáct let, stala se jí nehoda – propadla se do země a stala se svědkem zlomového objevu, kdy byla nalezena obří ruka, která patří mimozemskému robotovi. Obřímu. Rose to nedá spát, a proto není divu, že se stane vědkyní a po letech studií je přidělena právě k projektu, který se zabývá právě zkoumáním onoho robota. Jak je robot vlastně starý? Kdo ho vytvořil? Existují tedy skutečně mimozemšťané? A proč robota ukryli právě na Zemi? A vrátí se někdy pro něj? Tyto otázky nás provázejí celým příběhem. Ale jaké jsou odpovědi?

Už podle anotace jsem tušila, že tahle kniha mne bude bavit, ale tohle dílko předčilo veškerá má očekávání! Spící obři v sobě snoubí hned několik věcí, které já na knihách miluju. Jednak je to žánr sci-fi, kterému jsem propadla již před lety. Dále to je téma kontaktu mimozemšťanů (případně „jen“ s jejich technologií) s naší planetou a to, jak se s tím našinec vyrovnává. A také ta forma, kterou spisovatel zvolil, mi velmi vyhovovala. Jedná se totiž o jakýsi „soubor“ oficiálních přepisů rozhovorů, záznamů z misí a deníkových zápisů, které v čtenáři mají evokovat oficiální, úřední záznam či složku o nějaké tajné akci či nějakém projektu, který proběhl. A vy si tak připadáte tak trochu jako badatel, který se na základě této složky dozvídá o historii. Mne tato forma rozhodně bavila a myslím, že ji Neuvel zvolil velmi vhodně. V tomto ohledu mi to trošku připomínalo knižní sérii Acta Illuminae od Amie Kaufman a Jaye Kristoffa. 

Nedejte se však mýlit tím, že by snad Acta Themis byla napodobeninou Act Illuminae. Tak to určitě není, protože takřka ve všech ostatních ohledech se tato Neuvelova série odlišuje. Acta Themis – kromě toho, že jsou spíš určena dospělejším čtenářům – v sobě zahrnují i prvky politického thrilleru, které celému vyznění dávají úplně jiný rozměr. Autorovi se podařilo skvěle zachytit machinace na nejvyšších politických postech mnoha světových států (byť ne zas tak detailně, jak by někdo mohl chtít) a naznačuje nám politické pozadí celého příběhu. Je totiž jasné, že nález robota mimozemského původu se jen těžko ututlá a jednotlivé státy o jeho vlastnictví začnou projevovat zájem. Kdo ho získá do své moci? A kdo s kým bude spolupracovat? Jak se vám zalíbí rozličné politické kamarádšofty, to je zcela na vás. Jisté je, že „běžný občan“ se z těchto politických kuloárů nedozví vlastně nic. 

Jak jsem zmínila již výše, kniha je psána ve formě záznamů rozhovorů, deníků a popisů z misí. Jedná se o úředně vedené dokumenty, které omezují detailnější popisy. Autor tak mnoho věcí popisuje jen zkratkovitě, v náznacích a nechává čtenářům prostor pro jejich vlastní fantazii. Takže pokud třeba nejste fanouškem politicky zaměřených vyprávění, nemusíte se bát, že by vás kniha kdovíjak nudila dlouhými pasážemi z politického prostředí nebo by byla pro vás třeba nesrozumitelná. Nesrozumitelné by spíše mohly být rozhovory s vědeckými pracovníky, kteří na projektu pracují, protože se rozhovory občas věnují věcem, kterým člověk coby laik nemusí moc nerozumět. Nicméně se domnívám, že tento aspekt dodává knize na větší autenticitě, reálnosti a působí sugestivněji a propracovaně. A já to oceňuji. 

Také musím říct, že mne velmi bavilo, jakým způsobem byly vykresleny hlavní postavy. Minimálně u třech z nich zaznamenáte silný smysl pro sarkasmus, ironii a cynismus, což mi osobně bylo velmi blízké a rozhovory s nimi jsem si prostě užívala. Četlo se to samo, bylo to zábavné. Zajímavá mi připadala hlavně jedna z těchto tří cynicko-ironicko-sarkastických postav – takový náš pan Neznámý. Jedná se o postavu jakéhosi průvodce příběhem, který vede všechny rozhovory a jehož přítomnost spojuje všechny střípky příběhu dohromady. Fascinovalo mne, že i když o něm vlastně takřka nic nevíme (ani jeho jméno), přesto se autorovi podařilo celý děj okolo něho vystavět naprosto spolehlivě a na solidním základu. Přiznám se, že mi trochu připomínal postavu Nicka Furyho či Phila Coulsona z avengerských filmů či seriálu Agents of S.H.I.E.L.D. Osobně doufám, že se o tomto záhadném muži dozvíme něco detailnějšího v dalším pokračování této série. Dost by mne zajímalo, o koho jde. 

Řekla bych, že nemusím již více zdůrazňovat, jak moc mne kniha nadchla. Dávám 90 % (chci věřit tomu, že zbývající díly budou ještě lepší než tyto a já jim budu moct dát vyšší hodnocení) a jednoznačně doporučuji.

(Recenze byla poprvé uveřejněna 3. prosince 2017 na Databázi knih.)