RECENZE: Romain Puertolas: Podivuhodná cesta fakíra, který uvízl ve skříni z IKEY

Název: Podivuhodná cesta fakíra, který uvízl ve skříni z IKEY
Název v originále: L'extraordinaire voyage du fakir qui était resté coincé dans une armoire Ikea
Autor: Romain Puertolas
Série: -
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2014
Počet stran: 208


Rabíndranáth Sušíl Krávalpindí je indický fakír, který přiletěl do Francie, aby si v obchodním domě IKEA koupil poslední model postele s hřebíky. Na cestě za splněním jeho mise ho však potká série nečekaných událostí, a to tak naprosto absurdních, že by se normálně člověku dozajista nestaly. On je však chtě nechtě vystaven situacím, které mu zcela změní život a vnímání světa okolo sebe. Čtenářům se pak nabízí román s množstvím neobvyklého humoru, ironie, místy překvapivých zvratů a se spoustou mistrně zaobalených ponaučení, které čtenáře jistě nejednou přivedou k zamyšlení.

Slovo absurdní je výrazem, který dokonale vystihuje tento román po dějové stránce. Velmi brzy totiž člověku dochází, že nemá vlastně moc smysl se zaobírat tím, jak moc reálné jednotlivé události jsou a zda by se mohly skutečně odehrát. Asi nemohly, ale to vůbec nebrání tomu, aby si člověk knihu užil a něco si z ní odnesl. Z mnoha věcí si román dělá legraci, ale přitom se zabývá několika vážnými tématy, které se nás coby lidských bytostí niterně dotýkají. Pod nánosem humorných či ironických narážek a nečekaných zvratů se mezi řádky vyjevuje kritika některých aspektů naší společnosti (chudoba X bohatství, jak lidé vnímají uprchlíky (zločinci X lidé, kteří potřebují pomoci), rozdíly v technické vyspělosti jednotlivých států – co je pro jednoho technická vychytávka, je pro jiného magie). Autor sice nenabízí řešení těchto problémů, ale svým poukazem na ně dokáže čtenáře dovést k zamyšlení, že některé věci ve světě prostě nejsou v pořádku, i když se my osobně s nimi dennodenně nesetkáváme.

Tato kniha patrně nebude úplně pro každého, a to právě pro svoji absurditu a skoro až surreálnost – ne každému ty skoro až šílené, nesmyslné a nereálné zvraty sednou, nicméně kdo tento styl vyprávění vyhledává, má rád neobvyklý humor a nadsázku, přijde si zde jistě na své. Z mého hlediska se nejedná o druh literatury, který bych s oblibou četla pravidelně, nicméně jsem ráda, že se mi fakír dostal do rukou - je to neobvyklá četba a právě proto, že je jiná než to, co jsem zvyklá číst, je důvodem, že jsem si čtení opravdu užila. Myslím, že mne to vskutku obohatilo o nový pohled, jakým způsobem lze psát knihy, vyprávět příběh a jakým způsobem předat čtenáři své myšlenky. A to se autorovi daří, pokud je však čtenář zároveň ochoten právě pod slupkou neobvyklosti a absurdit hledat mezi řádky – nečíst to jen jako šílený román o fakírovi, který se dostal do podivných situací, ale jít také do hloubky, pozastavit se, zamyslet se.

Také mne bavila autorova hra se slovy a metaforami, jeho vtipná přirovnání, dozajista je to také (v dobrém slova smyslu) „zaviněno“ skvělým překladem Anežky Charvátové, která dodala knize šmrnc pomocí skvěle zvolených slov a vůbec hraní si s češtinou, jež nabízí širokou a pestrou škálu možností.

Těžko popsat, komu přesně je kniha určena. Je to tak specifický druh literatury, že knihu považuji za ten typ, který vás buď nadchne, bude vás bavit, vy si celý román užijete a odnesete si z toho kladný dojem, nebo vás to bude rozčilovat, nebude vás to bavit a knihu odložíte po pár stranách. Neumím si představit něco mezi tím – že by to člověka až tak nebavilo a přece se donutil to dočíst do konce. Co se týče mě samotné, já se řadím do první skupiny – knihu jsem si užila naplno a určitě se k ní ještě aspoň jednou vrátím. Zjednodušeně řečeno, tato kniha je hrozně divná a naprosto absurdní, ale skvělým a zábavným způsobem.

A protože mne kniha nadchla, dávám jí 100 %.

(Recenze byla poprvé uveřejněna 12. ledna 2017 na Databázi knih.)