čtvrtek 26. července 2018

RECENZE: Benjamin Alire Sáenz - Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru

Název: Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru
Název v originále: Aristotle and Dante Discover the Secrets of the Universe
Autor: Benjamin Alire Sáenz
Série: -
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2015
Počet stran: 364

Aristoteles a Dante se řadí mezi ty knihy, u kterých jsem si z počátku nebyla jistá, zda se mám do nich pouštět. Podle anotací a ohlasů vypadal tento román zajímavě, ale dlouho jsem váhala. Pak jsem si ale knihu půjčila z knihovny a zkusila to. Nelitovala jsem! Víc v dnešní recenzi.


Aristoteles a Dante objevují záhady vesmíru je román o přátelství dvou mladých Mexičanů vyrůstajících v 80. letech v Americe. Citlivě napsaný příběh nabízí skvěle pojatou sondu do života dvou mladých lidí, do jejich dospívání a hledání sama sebe. Oba se spolu nečekaně vydávají na pomyslnou cestu za objevováním záhad vesmíru. Nebo se chlapci spíš vydávají za objevováním záhad svých životů?



Jak jsem psala již výše, zpočátku jsem váhala, zda se mám do knihy pouštět. Musím však říct, že jsem opravdu ráda, že jsem se nakonec ke knize dostala, protože mi kniha dala daleko víc, než jsem vůbec očekávala. Tato kniha byla pro mne jedním velkým a hlavně milým překvapením.

Benjamin Alire Sáenz spojil ve svém románu několik témat. Jedním z nich je dospívání. Oba hlavní hrdinové, na začátku knihy 15-16letí, se zabývají hledáním sama sebe – každý z nich to dělá svým vlastním způsobem. Oba si však kladou podobné otázky - kým jsou, kam směřují jejich životy, co je čeká. Je to období, kterým si prochází každý člověk, a já musím říct, že mi hodně vyhovoval způsob, jakým to autor pojal. Kniha mne nenásilně přiměla vzpomenout si na své vlastní dospívání a jak jsem objevovala sama sebe. Dějová linie, v níž sledujeme životy Aristotela a Danta, je zde prostřídána s různými zamyšleními či skoro až filozofickými pasážemi, které se zabývají životem a tím, kdo jsme. Tyto myšlenky nejsou nijak složité na pochopení a nejsou zde na úkor děje. Obě „strany“ příběhu tu jsou nakombinované tak akorát, aby se navzájem nerušily.

Zároveň tu autor velmi citlivě pojímá téma LGBT, kdy se zaměřuje na vztah dvou chlapců, kteří se přátelí a kdy jeden z nich se zamiluje do toho druhého. Nemusíte se bát, že byste dostali nějakou klišovitou a plochou romanťárnu. Ano, je to o lásce dvou lidí, ale rozhodně to není ploché. Sáenz se velmi dobře ponořil do jednotlivých postav a hodně přesvědčivě je vykresluje, čímž je dělá pro čtenáře bližšími a lépe uchopitelnými. Na to, že šlo o teenagery, mi oba hlavní hrdinové připadali jako dva vyzrálí či pomalu dozrávající lidé a já to rozhodně vnímala jako jeden z kladů této knihy.

Sáenz se zde také věnuje tématu „rozvrácených“ rodin či jedinců, co se musí vypořádat s různými démony minulosti, ať už to jsou zkušenosti z války, vězení či šikana. Autor se přímo či nepřímo snaží čtenáře přimět k zamyšlení nad tím, jak tyto zkušenosti či události ovlivňují chod rodiny a přátel – rozpadnou se vztahy kvůli tomu? Přestanou spolu jednotliví lidé mluvit? Nebo to ty lidi naopak stmelí? A jak lehké či těžké je pro jednotlivce o těchto věcech mluvit s druhými? Když se otevřete druhému člověku – sblíží vás to, nebo se od sebe odcizíte?

Dějově je kniha velmi přímočará a nezamotává se do nějakého komplikovaného klubka vedlejších zápletek. Přestože se zabývá několika různými nelehkými tématy, je psaná velmi srozumitelným a přístupným jazykem. Kniha je totiž primárně určena mladším čtenářům, čemuž právě odpovídá ten styl psaní, ale to nebylo nijak na škodu. Atmosféra příběhu mi pak připadala místy milá, skoro až roztomilá, na některých místech spíše sladkobolná, místy bylo čtení trochu hutnější (skoro se mi chce říct temnější). Román se tak jako tak četl velmi lehce a rychle – ve výsledku to bylo příjemné a odpočinkové čtení.

Ke knize mne vlastně nenapadá žádná záporná věc, kterou bych měla potřebu zde zmínit. Někteří čtenáři by se možná mohli podivovat nad tím, zda je možné, aby se dvěma lidem děly tak těžké, složité věci v celkem krátké době – zda je to vůbec reálné. Detaily nebudu přibližovat, ale pokud jste četli, víte asi, o čem mluvím. Sama jsem s tímhle však neměla problém a přešla jsem to s naprostým klidem.

Celkově hodnotím knihu 90 %. Nejsem již primární cílová čtenářská skupina, každopádně kniha mne bavila, mile mne překvapila svým obsahem a já si ji užila. Určitě doporučuju.

Žádné komentáře:

Okomentovat